Popis:
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, je i severské drama Dobytí severního pólu složeno ze dvou částí – série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto případě činohry Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem 5. dubna 1909.
Tato hra je uvozena následujícími referáty (v závorce je název postavy, kterou zpravidla příslušný přednášející ztvárňuje po přestávce):
- Nově objevená báseň – recitace básně „Školní brašnička“ (Lékárník Šofr)
- Zkouška nové technické síly (Učitel Poustka)
- Objev arktického sněžného člověka (Varel Frištenský)
- Cimrmanova záhadná hra Přetržené dítě (Americký Čech). Hru Přetržené dítě napsal Cimrman po svém návratu z Arktidy. Nalezené dílo ovšem nebylo psáno jeho rukou. Cimrman, který se z cesty po severu vrátil se silným nachlazením, ji diktoval svému sousedovi, panu Padevětovi. Ten si neuvědomil, že člověk s rýmou vyslovuje některé hlásky odlišně (m jako b, n jako d).
- Živé obrazy Járy Cimrmana – rekonstrukce několika živých obrazů (Náčelník Karel Němec)
- Masová scéna „Škodu nezjistí, kdo se pojistí“ – rekonstrukce živého obrazu (Václav Poustka)
Následuje vlastní hra, která vypráví o skupince českých otužilců, kteří se rozhodnou pro cestu na severní pól. Vedoucím výpravy je Karel Němec, jejími členy pak pomocný učitel Václav Poustka, lékárník Vojtěch Šofr a Varel Frištenský (bratr Gustava Frištenského), jenž díky své síle nahrazuje dobrodruhům psí spřežení. Hru doprovázejí citace z učitelova deníku. Po mnoha útrapách, bojích s trudnomyslností (zazní píseň „Polární noc“) a na pokraji smrti hladem, se otužilci nakonec na severní točnu dostávají dne 5. dubna 1909, tedy den před Robertem Pearym. Cestou nacházejí také zmrzlá těla dvou členů polární výpravy profesora McDonalda. Hra končí živým obrazem „Češi na severním pólu“, který Jára Cimrman vytvořil pro ples branických ledařů.