Divadlo Járy Cimrmana

Prvotním autorem nápadu založit toto divadlo byl Jiří Šebánek, který roku 1966 seznámil se svou myšlenkou Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka.[1] K projektu byli v jeho rané fázi přizváni ještě Karel Velebný, Jan Trtílek, Oldřich Unger a Helena Philippová. Už 23. prosince toho roku pak byl v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U pavouka oznámen doktorem Evženem Hedvábným (vlastním jménem Karel Velebný) nález pozůstalosti doposud neznámého českého génia Járy Cimrmana. Podle původního plánu měly být při prémiéře nového divadla uvedeny dvě jednoaktové hry, z nichž jednu měl napsat Zdeněk Svěrák a druhou Jiří Šebánek. Jelikož však Šebánkova hra Domácí zabíjačka nebyla včas dokončena, bylo nutné plán změnit. Její místo vyplnil seminář o Cimrmanově životě a díle, přičemž tuto formu (seminář + hra) si udržela představení DJC dodnes. Takto tedy byla uvedena hra Akt, která měla nejprve zkušební prémiéru pro rodiny a známé a teprve poté byla 4. října 1967 v Malostranské besedě představena veřejnosti. Ještě téhož roku mělo prémiéru Vyšetřování ztráty třídní knihy a o rok později byla uvedena i Domácí zabíjačka. Ta byla ovšem z repertoáru stažena roku 1969, a to na žádost autora, když divadlo (spolu s Helenou Philippovou) po uměleckých neshodách opustil. Následující roky působení divadla se nesly ve znamení neshod se státním aparátem (které zachycuje i film Nejistá sezóna), kdy se divadlo muselo několikrát přesouvat, hrát na alternativních scénách v provizorních prostředích, měnit obsah her (například sexuolog Pepa ze hry Akt byl původně příslušník Veřejné bezpečnosti) a svého času, v roce 1972, mělo dokonce zakázáno účinkovat na území Prahy. Roku 1985 pak měl prémiéru film Rozpuštěný a vypuštěný na motivy hry Vražda v salónním coupé, který režíroval Ladislav Smoljak. Uvolnění po revoluci v roce 1989 přineslo nejen možnost uvést hru Blaník (o které se nevěřilo, že projde přes schvalovací komisi), ale i rozmach popularity osobnosti Járy Cimrmana. Byly po něm pojmenovány nejen ulice, ale i planeta objevená astronomem Zdeňkem Moravcem. V červnu 1995 dostává hra Záskok Cenu Alfréda Radoka jako hra roku 1994.

Náhodný výběr her

Dlouhý, Široký a Krátkozraký
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí – odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle českého fiktivního génia Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – ...

Švestka
Obdobně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, je i jevištní sklerotikon Švestka složen ze dvou částí – série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana, v části první a v druhé části pak ucelenějšího zpracování Cimrmanova díla – činohry Švestka. Hra je ...

Němý Bobeš
Na rozdíl od většiny ostatních her není tato členěna na dvě samostatné části – odborné referáty a následnou souvislou ukázku z Cimrmanova zrekonstruovaného díla. V této hře je divákům ukázán proces rekonstrukce a ze hry Němý Bobeš jsou používány krátké ukázky, které tento proces ...

Akt
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Akt ze dvou částí – série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto případě hry se zpěvy a tanci Akt. Tato ...

Záskok
Je divadelní hra Divadla Járy Cimrmana. Představení je jedinečné tím, že sestává ze tří částí: obvyklého odborného semináře, předehry („Mistr přijíždí“; příjezd Prácheňského a část zkoušky) a samotné hry Vlasta, v níž zaskakuje za nepřítomného herce proslulý Karel Infeld Prácheňský. Zatímco zprvu chovají všichni herci ...

Hospoda Na mýtince
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Hospoda Na mýtince ze dvou částí – série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto případě úryvku z Cimrmanovy operety ...

Náhodný výběr Tapet